V upřímné snaze druhým pomoci máme často tendence dohlížet na to, co dělají, a upozorňovat je na chyby. Mnohdy bez jejich přání…
Používáme u toho věty jako:

“Co to, proboha, děláš?”,
“To nemůžeš!”,
“Děláš to blbě…”,
“Měl/a bys trochu přemýšlet, než něco řekneš.”
 

Jistě byste přišli na další podobná “hřejivá” slova.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Je to do jisté míry pochopitelné…

Učili nás takhle ve škole, rodiče nás tak vychovávali, v práci usměrňovali. To vše ve snaze dostat z nás to nejlepší. Bohužel málokdy to fungovalo a tak jsme přijali přesvědčení, že zkrátka:

• “Děláme nesmysly.”,
• “Někdo jiný rozhoduje o tom, co můžeme a co ne.”,
• “To, co děláme, děláme blbě CELÉ od začátku do konce.”,
• “Trpíme zvláštní anomálií, která se projevuje odpojením mozku těsně před tím, než začneme mluvit.”

Alespoň to vyplývá z výše použitých vět.

Kritizovat umíme všichni

Ani nás to nikdo nemusí učit…

Co však neumíme a děláme mnohem, mnohem méně je ocenění. Nedej bože veřejné. Na to se totiž “nehraje”. Nechceme přece, aby dotyčný “usnul na vavřínech”.

Potřebu opravovat a kritizovat máme tak hluboce zakořeněnou, že na chválu a ocenění nezbývá moc místa.

Ale vždy je možnost to změnit…

Nejen, že vlídné slovo v pravý čas (a oprávněně) pohladí po duší, zvýší sebevědomí a celkově vyvolá úsměv. Pozitivní motivace má vyšší a dlouhodobější účinky než výhružky a kritika. V práci i v osobním životě.

Místo upozorňování na slabá místa dotyčného, se zkusme zaměřit na jeho klady a silné stránky.

Mám na mysli nějaké konkrétní případy? 

Ano, mám…

• Je váš podřízený počítačový antitalent, ale za to skvělý řečník? Pochvalte ho, za skvěle vyjednaný obchod, místo kritiky jeho grafu v excelu.
• Je váš partner pozorný a spolehlivý, spolkněte pokárání za neumyté nádobí a řekněte mu, co pro vás znamená jeho podpora.
• Někdo z přátel se neumí chovat ve společnosti? Nejděte jeden moment, při kterém se zachoval správně a vyzdvyhněte jej.

Pokud bude vaše ocenění upřímné, druhá strana si ho bude vážit a nebude vás chtít příště zklamat a pozvolna začne vyhledávat sama další možnosti ke zlepšení.

Posilování silných stránek tak časem může ty slabé a nechtěné téměř odstranit. Chyby zmizí a nebo ještě lépe, přestanou hrát klíčovou roli ve vašich vztazích.

Jak většinou podvědomě vnímáme kritiku?

Kritizovat – to je usvědčit autora, že to nedělá tak, jak bych to dělal já, kdybych to dovedl. — Karel Čapek

Pro inspiraci doporučuji např. Dale Carnegie – Jak si získat přátele a působit na lidi.

A protože s oceněním se setkáváme stále málo, využiji tento prostor pro poděkování a vyjádření vděku alespoň několika z vás…

mojí mamince – Jsi silná a nikdy se nevzdáváš. Vždy jsi tu pro nás a za to ti moc děkuji.

kolegyni Bedřišce – Jsi pro mě velmi inspirujicí žena s úžasnou intuicí, skvělá koučka a vážím si toho, že mohu napsat i přítelkyně.

své koučce Aličce – Děkuju za upřímnost a lásku, kterou cítím z každého tvého slova. Za radost a naději, kterou kolem sebe šíříš.

Pavlínce – Děkuju nejen za všechny ty překrásné fotky, ale i za tvůj zájem, lidskost s báječný smysl pro humor. ;)) Obdivuju tě za odvahu jít za tím, co máš ráda.

Petrovi – Vážím si tvé neutuchající důvěry v mojí práci, tvé schopnosti naslouchat.Obdivuju tvou odvahu dopracovat se až k té nejhlubší podstatě věcí. Děkuji za tvou ochotu pomáhat.

Danovi – Oceňuju tvojí vytrvalost, sebereflexi, upřímnost a pokoru nevzdory tvým odborným i “lidským” znalostem. Děkuju za naše přátelství

Barušce – Obdivuju sílu, se kterou zvládáš všechny nástrahy života. Obdivuju tvojí schopnost učit se a rozumět životu. Děkuju za zájem i podporu.

Děkuji všem svým klientům za důvěru a ochotu vzít život do svých rukou. Jste mi inspirací a jistotou, že díky vám se budu neustále posouvat kupředu…..

A co vy? Máte komu poděkovat?

Máte koho ocenit? A máte důvod to neudělat HNED?

Nemusíte veřejně. Promluvte si, napište dopis (nebo smíš mail), pošlete sms nebo jen udějte malé vstřícné gesto.

Uvidíte, jak báječně se pak budete cítit…