Trápí Vás STRES A NEDOSTATEK Času?

Stres je v dnešní době součástí života snad téměř každého z nás…

Máme stres, protože máme pocit, že máme málo času…
Skutečnost však je, že všichni máme stejné množství času. Záleží totiž jen na nás, jak s ním naložíme.

Kam upřeme svůj zrak, čemu věnujeme poslech a kam namíříme své kroky.

Mnoho z nás se však nechá manipulativně vtáhnout do diskusí, které jsou stejně bezvýchodné, jako situace samotná a stres nám sedí na zádech přilepený jako žvýkačka. Ne a ne se odlepit.

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Gratulujeme. Jste skvělí... Děkujeme za čtení příspěvku... 

Registrujte se na webu pro další skvělé dárky... 

= = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = = 

Jako stádo se přesunujeme tam, kam většina, protože si myslíme, že ta má pravdu.

A necháme znásilňovat naše oči obrazy, které nám ostatní předkládají.

Kde je náš osobní pohled, naše svoboda, naše vlastní rozhodnutí – ten vnitřní pohled?

Jaký pocit necháme proudit naším tělem, by mělo být v naší vlastní vůli.
Měli bychom tu dovednost ovládat, protože jak říká čínské přísloví:

„Silný je ten, kdo ovládá druhé, mocný je ten, kdo ovládá sebe“.

Zdravý rozum někdy úplně nestačí, protože argumenty, které nám jsou předkládány, mají logický, ale hodně zavádějící charakter.

Je potřeba zapojit vnitřní sílu.

Zkuste někdy místo diskusí se posadit někde o samotě a o té konkrétní věci chvíli přemýšlet.

Můžete zavřít oči a dostat se do role nezávislého pozorovatele.

Zjistíte mnoho zajímavých věcí a možná ta mozaika se přeskládá úplně jinak a lépe a vám se usadí úsměv na tváři.

Už jste přišli na to, co udržuje váš život v plusových hodnotách?

Zkuste tento recept.

1. Co nejvíce a nejčastěji si dělejte radost a vnímejte ji všemi smysly.
2. Co nejvíce se snažte si zjednodušovat život.

Zapomeňte na věty typu:
To nejde, to je složité, to nemohu, teď nemám náladu to zkoušet apod. Máte vždy možnost se rozhodnout.
To je klíčové. Buď hledám možnosti, nebo důvody. Tak prosté to je.

Pak se vám bude rozhodně lépe žít a vaše energie bude příjemně proudit i do vašeho okolí.

Mnoho lidí má neuvěřitelnou schopnost se trýznit a týrat tím, že něco dokola stále musí a na něj samotného zkrátka nezbývá čas a stres je provází neustále. Je to jako složení slov ve větě.

Aby byla věta harmonická, podle pravidel a příjemně zněla, je potřeba jednotlivá slova správně poskládat. Zkuste to i vy v životě a uvidíte, že výsledky se brzy dostaví.

Buďte trpěliví, opakujte a zkoušejte, až naleznete – ten správně namíchaný koktejl, který báječně chutná.

CO MĚ NAUČIL MŮJ VELKÝ UČITEL STRES

Dlouho jsem věřila tomu, že stres nám způsobují nevhodné vnější podmínky, jako je mnoho rušivých faktorů na pracovišti, neustálé problémy, které je nutné řešit, tlak na zvyšování výkonu nebo práce na více projektech najednou.

Nemile mě proto překvapilo, že mě stres neopustil, když jsem odešla ze „stresujícího“ korporátního prostředí a postavila se na vlastní nohy.

Nikdo mě od práce nevyrušoval, ani se na mě nevalily stížnosti klientů a dokonce mi ani nikdo nediktoval, co všechno musím teď hned udělat, aby se nezhroutil svět.

Přesto jsem zažívala dobře známý tlak a nutkání zrychlit, abych stihla vše potřebné.

Stres se mě pevně držel jako přítel nejvěrnější.

Tenkrát jsem začínala chápat, že společně se změnou vnějších podmínek se automaticky nezměnilo moje prožívání.

Měla jsem spoustu příležitostí k tomu, abych se ujistila, že stres si tvořím zcela samostatně. Využila jsem tuto situaci k jeho podrobnému prozkoumání.

Vím, že stresová reakce je fyziologická záležitost, která má svůj ochranný význam.

Nebylo by tedy moudré se jí úplně zbavovat a nejspíš by to ani nešlo. To, co se změnit dalo, byl můj přístup k emocím, které stres spouštějí. Dokáže to především strach ve všech jeho podobách.

Postupně jsem se naučila rozpoznávat jeho projevy.

Lišily se od sebe v závislosti na okolnostech. Také jsem si uvědomila, že jsem se ho vždycky snažila zbavit, nebo jsem ho alespoň přehlížela, jak se dalo.

Důsledkem bylo, že se bál víc a víc, tak se na mě lepil častěji a vypadalo to, že tloustne a sílí z mojí ignorance.

Změnila jsem tedy přístup a začala ho přijímat.

Chvíli trvalo, než jsem se s tím naučila pracovat.

Výsledky byly ale naprosto šokující. Strach začal bleskurychle hubnout. Vypadalo to, jako když mi mizí téměř před očima.

Tuto novou dovednost jsem propojila se schopností porozumět emocím a potřebám, kterou jsem si začala vědomě pěstovat díky nenásilné komunikaci.

Tím se mi podařilo postupně strach transformovat na užitečné kvality.

Překvapilo mě, kolik úlevy člověku přinese, když doopravdy porozumí tomu, co mu strach chce říci. Nestačí ale zůstat jen na povrchu. Je třeba vstoupit do hlubších, jemnějších úrovní našeho vnitřního světa.

Každá emoce je nositelkou důležité informace, která nám ukazuje směr k vnitřní spokojenosti a životní harmonii.

Vyplatí se tedy věnovat vlastním pocitům náležitou pozornost.

Emoce jsou jako lampy, které nám svítí na cestu, abychom zbytečně nebloudili.

Ty, co nám nejsou příjemné, se zpravidla snažíme potlačit. Nevědomě se tak chováme jako chuligáni, kteří házejí kameny a rozbíjejí lampy pouličního osvětlení. Není divu, že pak tápeme v temnotách vlastního já a mručíme nespokojeností.

Část mých strachů byla velmi rafinovaná.

Skrývala se za vysvětlování a ujišťování, že tuhle práci teď z nějakého důležitého důvodu opravdu nemohu dělat.

Bylo to docela obyčejné odkládání, neboli prokrastinace. Porozumění potřebám mi pomohlo rozhodovat se doopravdy vědomě o tom, co je moje a co mám odložit navždy.

Ještě o něco rafinovanější byly strachy, které mi našeptávaly, že bych měla zrychlit.

Jakoby mě honilo nějaké děsivé zvíře a chystalo se mě sežrat. Pochopila jsem, že největším uměním je se v takovém okamžiku naopak úplně zastavit. Nemá smysl se slepě hnát, dokud člověk nemá doopravdy jasno, kam se to řítí a proč.

Čím rychleji se totiž v takové situaci rozeběhnu, tím spolehlivěji zabloudím a tím hůř mi pak je.

Stres mě naučil velmi efektivně plánovat a hospodařit s časem.

Nejdřív jsem mu ale potřebovala věnovat dostatek pozornosti, aby byl ochoten stát se mým moudrým učitelem. Přehlížení nemá rád.

Díky strachu jsem zvládla i další velmi užitečné techniky, které mi pomáhají nejen omezit stres v mém životě na minimum, ale fungovat efektivně a rozhodovat se rychle a tak, abych směřovala tam, kam chci.

Pomohl mi také vnést do života myšlenku pana Viktora Frankla, vídeňského psychiatra a autora logoterapie, který řekl:

„Mezi vnějším stimulem a naší reakcí je prostor. Tam jsme svobodní a tam rozhodujeme o tom, jak na vnější podnět zareagujeme.“

Chvíli to trvalo, než se mi podařilo tenhle kouzelný svět vnitřní svobody objevit.

Od té doby ho navštěvuji stále častěji a ráda bych se v něm zabydlela napořád.

Stresu a strachům vděčím za svou současnou životní pohodu.

Ráda se o své zkušenosti z objevitelské cesty podělím i s vámi. Přijďte si pohrát a spřátelit se se svými strachy.

Jak zvládat stres?

Ano, je to opravdu tak prosté.

A přece nás stres umí tak vyvést z míry, že si většinou neuvědomujeme, co je pro nás prospěšné.

A co nám naopak ubližuje.

Právě uvědomění, co stres způsobuje, je ale tím klíčovým faktorem k řešení…

Většinou býváme pohlceni problémem, který právě řešíme:

• “Ještě musím dodělat to a ono.”
• “Bože, proč jim to tak dlouho trvá?”
• “Jaký postup bude ten nejlepší??”

V hlavě se nám honí spousta myšlenek, řešení, soudů. Čím víc myšlenek, tím větší je jejich tíha. Tím větší stres.
Ano, myšlenky nám umí přinést to správné řešení.
A správné řešení nám na chvíli uleví. Když se nesložíme dříve, než ho dosáhneme.

• Vzpomínáte na ten povznášející pocit, kdykoliv dosáhnete nějakého úspěchu?
• Nebo kdykoliv vyřešíte nějaký problém?

Stejný povznášející pocit máte ale na dosah kdykoliv.

Nemusíte na nic čekat! Pamatuji se, jak jsem jednou před firemní výukou angličtiny (jsem lektorka) měla příšernou náladu. Hlavou se mi honila spousta myšlenek a měla jsem naléhavý pocit: “Nemůžu nikam jít, v takovém stavu nedokážu učit.”
Jsem totiž zvyklá vnášet do hodin radost. Chci aby se mí studenti nejen něco naučili, ale aby se na další hodinu těšili jako na příjemně prožitý čas. Žáci, kteří jsou vystresování (pociťují stres) se opravdu moc nenaučí. To věděl již Komenský.
Tenkrát jsem poprosila našeho hlavního instruktora čchi-kungu o radu a on mi briskně odpověděl: “Sedni si, udělej 9 očistných dechů a 5 minut medituj!” Já za těch 5 minut odcházela do práce s úsměvem na rtech. Meditace totiž není nic složitého, esoterického, extra buddhistického, nudného apod.

Ta ohromná síla meditace spočívá právě v uvědomění a uvolnění.

Je to vlastně velmi jednoduché. Stačí si sednout a uvědomit si vlastní dech. Naladit se na něj. Jen si to zkuste:
Zhluboka se nadechněte. Teď a tady. Vnímejte, jak se Vám nejdřív zvedá bříško, jak se Vám vzduchem plní plíce. A pak zvolna vydechujte. Jako byste se tím výdechem chtěli zbavit všeho, co Vás tíží. Uuuf.
Uvědomujte si, jak se ten výdech zvolna rozplývá před Vámi. Jako ona pára za zimních dní, která se nám venku tvoří u úst. Zkoušejte to tak dlouho, dokud Vám v tom bude příjemně.
Zkusili jste si to? Věnovali jste prostor sami sobě alespoň na pár minut? Vnímali jste své tělo? Svaly, které se postupně uvolňují? Alespoň chvíli? Pokud ano, odpovězte si na otázku:

Kde je teď Váš stres?

Ano. Zůstal tam někde ve Vašich myšlenkách. Protože jen tam má nad Vámi svou moc. Možná se zase objeví. Ale Vy už víte, že ho můžete kdykoliv odkázat do těch správných mezí.
A čím častěji poskytnete sami sobě prostor pobývat tam, kde Vás nic a nikdo nehoní, tím víc si na to zvyknete a tím déle v tom prostoru vydržíte. A tím hlubší Vaše uvolnění bude. Omamná svoboda.
Jak prosté, že? Uvědomění vlastního dechu, teď a tady, je velký dar. Někdo tomu říká meditace, pro někoho je to způsob, jak odbourat stres, ale Vy dnes již víte, že tomu prostě můžete říkat dar vědomí.
Dar vědomí a s ním hlubší a hlubší uvolnění stresu a napětí je darem, který jsem získala právě díky čchi-kungu stylu Orel v hnízdě, který cvičím.
Nikdy bych netušila, jak mocná ona meditativní práce s myslí je, kdybych ji nepoužila ve chvíli, kdy si na ni člověk obvykle ani nevzpomene. Kdy si ani neuvědomí, co má ve svých rukou…

Meditativní praxe bdělosti je ale jen jeden ze způsobů, jak uvolnit stres, který čchi-kung Orel v hnízdě učí.

Učí to již bezmála 20 let a již v mnoha koutech republiky. Bližší informace k tomu, co se tam vlastně učí, i kontakty na lektory v různých místech naleznete u mě na blogu v článku speciálně věnovaném Orlovi.

Nebo přijeďte na víkendový seminář přímo s anglickým mistrem, který celý systém sestavil. Co se tam dá také zažít, píši zde.

Můžete si Orla přijít vyzkoušet kamkoliv. Přijďte, budete vždycky vítáni.

Protože nám dělá radost, když vidíme, jak z hodin odcházíte s úsměvem na rtech i po náročném pracovním dnu.

Mi tedy určitě…

Ženy a stres: věčný boj

Většina žen je velmi schopných…

Naše kultura tvrdí, že to umíme: dobře se vzdělat, umět navázat konverzaci, být krásná, vdát se, mít děti, udržet si velikost 36, budovat kariéru, starat se o dům, být rodinným řidičem a matkou.
A ještě ke všemu to všechno musíme dělat dobře…a často v ten samý den.
I když už jsou děti odrostlé, úkoly zůstávají v podstatě stejné.
Všichni předpokládají, že budeme žít život přeplněný a příliš rušný, aby ho jeden v pohodě zvládl.
Zdá se, že stres u žen způsobuje potřebu vytvořit „hnízdo“.
Toto nutkání je jako hnízdění, protože dáváme přednost rození a soustředíme se na ohromné nutkání vytvářet komfort.

Potřebujeme se starat o druhé

Jsme od přírody ošetřovatelky, takže snižujeme náš stres tím, že se staráme o ostatní.
Tento zvyk se může stát hlavou 22, protože se můžeme ocitnout v pasti mezi komfortem a potřebou vytvářet komfort ostatním.
Rozdáváme se tak dlouho, až nám nic nezbývá, a pak se divíme, proč se cítíme vyčerpané, zmatené, vyčerpané, úzkostlivé a nemocné.
Pamatuji si, jak jsem seděla a povídala si se svými kamarádkami, když jsme byly mladé manželky.
Jedna z nás byla matka dvou předškolních dětí, zaměstnaná a vdaná za úředníka.
Její manžel pracoval dlouhé vyčerpávající hodiny a ona byla odkázána na žonglování mezi její prací, rodičovstvím a udržováním domu.
Se slzami na krajíčku vyprávěla o svém dnu začínajícím ještě před úsvitem, jejím hlubokém fyzickém vyčerpání a potřebě, aby byla podporující a milující žena.
Říkala:

„Můj manžel nechápe, proč potřebuji jeho podporu nebo, že se potřebuji natáhnout, abych byla připravená na romantický večer.“

Tomu rozumím a vsadím se, že vy také!
Některé z nás se stanou tak zaměstnané a zproštěné citů, že ani nepoznáme, že se cítíme úzkostlivě nebo naštvaně.
Řídíme se autopilotem a naše těla jsem v letu nebo boji a připraveno na všechno, co se děje kolem.
Zůstáváme v letu nebo boji po dny či týdny, protože máme spoustu věcí k udělání, a tak málo času na to, abychom je
udělaly.

Cítíme stres, ale jeho příčiny jsou rozdílné

Určitá dávka stresu je přirozenou součástí života, ale může se také vymknout kontrole.
Zde jsou některé výsledky dlouhodobého a neřešeného stresu:

• Nepravidelné a/nebo bolestivé periody, problémy s otěhotněním, ztráta chuti na sex
• Bolest zad, krku a hlavy
• Problémy se spánkem – neklid, nespavost, chronická únava
• Oslabený imunitní systém, zhoršení artritidy
• Problémy s dýcháním včetně astmatických záchvatů
• Změny nálad, výbuchy hněvu, paranoia, deprese a izolace
• Problémy s trávením – podrážděná střeva, zácpa, průjem, nadýmání
• Poruchy stravování, užívání drog a závislosti
• Úzkostlivost nebo panické záchvaty s poruchou dýchání, bušení srdce, závratě, návaly horka.
• Nemoci srdce a vysoký krevní tlak

Pokud se bojíte stresu a některé z výše uvedených věcí se vám zdají povědomé, seberte odvahu.
Jsou způsoby, jak se opět zmocnit svého života a zdraví.

Zde je několik efektivních odbourávačů stresu.

1. Uvědomte si, že vždy máte možnosti

Uvědomit si, že máme schopnost zredukovat stres. Vždy ale existují alternativní řešení. Máme právo říci ano nebo ne. Máme právo být šťastné, právo změnit naši mysl nebo vytvořit pozitivní sebepodporující rozhodnutí.

2. Podpořte produkce endorfinu ve vašem těle

Endorfiny zlepší vaši náladu a smysl celkového dobrého pocitu a redukuje naše vnímání bolesti. Nemusíme běžet pět mil, abychom dosáhli běžeckého výkonu. Endorfiny se uvolňují hlubokým dýcháním, smíchem, kořeněným jídlem nebo čokoládou, a jsou zodpovědné za naše sexuální vyvrcholení.

3. Prožijte hezký čas s kamarádkami

Výzkumy ukazují, že ženy snižují svůj stres tím, že udržují vztahy s kamarádkami. S našimi přáteli můžeme mluvit na rovinu, sdílet s nimi problémy, naděje a sny. Kamarádky se povzbuzují, podporují, umožňují pocit intimity, který je v našem životě důležitý a zvyšuje náš pocit sebeúcty poskytováním pocitu, že někam patříme.

4. Přijměte myšlení hojnosti

Vidíme naši sklenici jako napůl plnou, náš život jako vyvíjející se proces, naše záměry jako krok kupředu, a naše výzvy jako učitele. Myšlení hojnosti nás udržuje na pozitivním místě. Čekání v samoobsluze poskytuje čas na plánování večeře. Zácpa na silnici nám dává čas na dechová cvičení. Spálený hrnec nám umožňuje odměnit děti pizzou. S myšlením hojnosti je vždy dost všeho pro všechny.

5. Travte každý den nějaký čas o samotě

Trávení času o samotě při meditaci a přemítání je „škola vnitřního vědomí“. Učíme se, co nás dělá šťastnými a uchopíme naše osobní zásady a hodnoty. Začneme rozumět lidem, místem a věcem, které vytvářejí naši vnitřní radost a konflikty. Naučíme se rozeznávat a přijmout naši vnitřní moudrost a používat ji v každodenním životě.

6. Dělejte práci, které je pro vás jako hobby, za které dostanete zaplaceno

Vyberte si práci jako prostředek ke zdraví a dobrému bytí. Nemusíme mít vysokoškolské vzdělání, abychom toho dosáhly. Vyberte si práci nebo kariéru, která vám oplácí emočně, psychicky i duchovně.

7. Naučte se zůstat u pohledu „celého člověka“

Jsme mysl, tělo, duch, osobnost, srdce a emoce. Jsme kreativní a silní. Každý z nás nese odpověď na každý problém, protože jsme vytvořeni se schopností zůstat zdraví a v dobrém stavu. Jsme celí lidé a žijeme z toho nejvyššího, když respektujeme tuto celistvost.

8. Vyhledejte profesionální pomoc, pokud ji potřebujete

Většina z nás se vzdává starosti o sebe sama, aby se postarala o děti, rodiče, partnery, přátele a naše komunity. Nebojte se prozkoumat vaše možnosti. Profesionálové pracují pro vás, takže se ptejte. Sežeňte několik konzultací předtím, než si vyberete konzultanta, doktora nebo zubaře, kteří odpovídají vašim potřebám. Jste sám sobě nejlepším advokátem.

9. Zkuste uzdravující aktivity

Jóga a bojové sporty nás fyzicky protahují a podporují vyšší úrovně sebe-přijetí. Jóga nám může pomoct zvládnout úzkost a deprese. Tai-či je skvělý způsob, jak se jednotlivci vyrovnávají s post-traumatickým stresem.

10. Energetická psychologie a energetická medicína

Energetická medicína a energetické metodologie jako Hřejivý Dotyk vylepšily kvalitu života milionů lidí po celém světě. Pomáhají s chronickými tělesnými, emocionálními a duchovními problémy tím, že zlepší spánek, pozitivním přístupem, sebevědomí a osobní výkonnost.

Dejte sbohem stresu v práci

Dělá vám vaše práce každý den vrásky na čele? Dělá se vám každou neděli špatně jen z představy nadcházejícího pracovního týdne? V tom případě zřejmě trpíte pracovním stresem. Naučte se, jak s ním zatočit.

Jak se projevuje

S pracovním stresem je spojeno mnoho zdravotních problémů, které se na vás mohou negativně podepsat. Tímto nepříjemným stavem s největší pravděpodobností trpíte v případě, že cítíte pocity vyčerpání nebo vyhoření. Ve své práci rovněž mnohdy nemůžete najít pořádný smysl, nepociťujete z ní ani zlomek dobrého pocitu či uspokojení a jste po celou dobu pod tlakem.
Nemyslíte, že je právě na čase se takového obrovského stresu zbavit? Protože v našem zaměstnání strávíme drtivou část našeho života, je opravdu důležité, abychom s ní zbytečně neměli takové potíže.

Rizikové faktory

Můžeme jmenovat celkem pět významnějších faktorů, které dokáží pracovní stres výrazně umocnit. Tím prvním je situace, kdy je na nás kladeno tolik nároků, kolik nedokážeme ustát. Pokud nás bude nadřízený zahlcovat úkoly, zřejmě se moc v pořádku cítit nebudeme.
Dalším rizikovým faktorem je situace, kdy pracujeme na pozici, ve které nemáme šanci se dále posouvat a rozvíjet. Stagnace dokáže přinést negativní ozvěnu v podobě zklamání, frustrace a stresu.
Dalším vlivem je míra zpětné vazby jak od nadřízených, tak i od našich kolegů. Je důležité, aby se nám dostávalo uznání za dobře odvedenou práci i poučení pro příště v případě provedených chyb.
Za snad největší stresový faktor v práci lze považovat špatné vztahy na pracovišti. Všichni lidé jsou společenští a touží po určité míře podpory a uznání. Pokud se nedokážeme začlenit do skupiny a stojíme po celou dobu mimo, na naší spokojenosti to rozhodně nepřidá.
Posledním stresovým faktorem je situace, kdy nám přidělené úkoly nejsou jasně specifikovány, dostává se nám minima informací a my vlastně nevíme, na čem správně pracovat. Zaměstnavatel by se proto měl vždy starat o přesný opak.

Odstraňte to, co stres způsobuje

Jedinou efektivní cestou pro eliminaci stresu je odstranění důvodů pro jeho vznik. Máte celkem tři možnosti, jak se s takovou situací vypořádat. Můžete se s celou situací smířit a brát ji takovou, jaká je. Pomůže přitom, když si u své práce sepíšete všechna pozitiva. Ta by měla v ideálním případě převažovat nad negativy.
Za druhý způsob lze považovat odchod z celé situace. Jednoduše se rozhodnete, že danou práci již vykonávat nebudete a skončíte s ní. A tou poslední možností je nastolení změn, které vám pomůžou v práci setrvat. Změny se přitom můžou týkat čehokoliv – jak samotné práce, tak vašeho denního režimu, koníčků nebo třeba změny stravování.
Vždy pomůže pravidelně a neustále pracovat na svém osobním rozvoji. V tom vám mohou pomoci koučovací kurzy pod vedením zkušené lektorky a koučky.

Překonejte svůj stres!

Každý máme své dny…

Stejně jako u většiny lidí i u mě se mé reakce liší den ode dne, podle toho jak se cítím, co dělám a kde jsem.

Mým cílem je zůstat koncentrovaný a v rovnováze, ale někdy se rozhodnu použít moje sebezáchovné schopnosti, abych si pomohl projít tvrdými cestami emocí. Jakmile si uvědomím, že moje emoce nejdou jednoduše pryč, začnu konat.

Rozdýchejte svůj stres

První věc, kterou většinou dělám je uklidnění mysli dýcháním. Mám ráda 10 nádechů qi gong…. znamená to desetkrát se nadechnout a opakovat to tolikrát, dokud moje tělo nereaguje pocitem relaxace. Jen výjimečně používám slova předtím, než moje tělo zareaguje.

Obrazně se nejdříve ujistím, že jsem ve svém energetickém poli.

Pokud bych se posunul na kteroukoliv stranu, udělám si srdeční sakra masáž nebo jiné cvičení na uklidnění, abych se zase dostal do centra. A když se cítím v rovnováze a soustředěn, přidám k relaxačnímu procesu i slova. Před relaxací by slova, která bych použil, vycházela z frustrace a dalšími typy stresu.

Chci, aby ke mě slova přišla

Když nechám slova, aby pomalu přišla do mého vědomí, mají hluboký smysl a tím jsou velmi nápomocní v uklidnění a léčení. Slova, která používám ke zmírnění stresu jsou vždy pozitivní a sebeurčující. Můj imaginární kamarádka z dětství se jmenuje Gently. Její jméno stále přináší úsměv na mé rty a do mého srdce.

Najděte svá slova uklidnění

Jakákoliv slova, která mi jí připomenou mě většinou uklidní.

Moje slova jsou vždy pozitivní a sebepodporující a podobná těmto:

• hravá,
• úsměv,
• klid,
• jemný,
• milující,
• podporující,
• bezpečný,
• hudební,
• starostlivý,
• klidný
• mírumilovný…

Tato slova a jim podobná, mluví k mým vnitřním potřebám.

Vaše slova budou podobná, ale rozdílná, protože každý z nás má unikátní životní zkušenosti.